Musím uznat, že jsem skutečně nápaditější a originálnější svatbu v těchto končinách neviděla. A proto jsem se rozhodla, se svolením překrásného páru, že vám ukážu nádherné detaily tohoto jedinečného dne a přiblížím vám příběh jejich lásky. Jen směle do toho, nechte se unést atmosférou pohody, která vyzařuje z každého jednoho obrázku.

Jak jsme se poznali?

Seznámili jsme se na fóru o basové kytaře (oba dva jsme basáci a fanoušci hlubokých tónů). Kuba mě mezi tou kupou kluků zaujal na první pohled. Vtipem… a dostal mě svoji vizí mého budoucího života. Tudíž že budu slavná a bohatá a že umřu tak, že mě přejede můj vlastní golfový vozík řízený orangutanem Herbertem.

Od té doby Herbert ožil. Vyprávěli jsme si po internetu příhody o tom, jak se Herbert plíží tmou v béžovém baloňáku, na hlavě má buřinku, absolutně nenávidí holuby a zašlapává je svýma obříma nohama. Psali jsme si asi dva měsíce, ale jen na kamarádské úrovni, ani jsem nevěděla, jak vypadá… Jednou jsem se ho jen tak z legrace zeptala, jestli by mu nevadilo, kdybych měla na svatbě věneček z květin na hlavě. Tak by to prý nevadilo!

Kuba studoval v Plzni a já tam zrovna nastupovala na vysokou školu. Měli jsme se vidět poprvé. Přijela jsem autobusem 41 na Sady Pětatřicátníků, bylo 20. září 2006 v devět večer. Hned jak jsem ho prvně uviděla, ten jeho nádherný úsměv, běžela jsem ho obejmout. Pak jsme chodili večerní Plzní, povídali, objímali se každých 20….. 10….. 5 metrů. Nakonec jsem to už nemohla vydržet a dala mu pusu. Doteď mi za ni děkuje (a já si ji pořád pamatuju), jemu by to trvalo asi déle, než by se osmělil. Prochodili a propovídali jsme celou noc a já už tehdy věděla, že chci být navždy s ním.

Opravdu pravá a nefalšovaná láska na první pohled. Od té doby jsme od sebe neodtrhnutelní. Jsme spolu skoro pět let. Chtěla bych říct, nebo spíš vykřičet, že jsem pořád ta samá poblázněná a hrozně zamilovaná holka, jako ten první večer. A o to šťastnější, že jsme v tom spolu. Jsem z Prahy, Kuba z Roudnice nad Labem, poznali jsme se v Plzni, pak šel Kuba studovat do Ústí nad Labem, a teď když má hotovo, jsme se vzali a konečně přestěhovali do našeho vysněného města Kutné Hory.

Recept na dobrou svatbu prostě není… Musíte ji udělat podle sebe, podle toho jaký máte vkus a jací jste vy (OBA)! Jestli chcete netradiční svatbu, ne proto, že je to zrovna v módě, ale proto, že ty tradiční nechápete a nechcete se přetvařovat, vezměte se na místě, které milujete s těmi, které máte rádi doopravdy. Nedělejte věci “protože se to tak dělá” nebo “musí udělat”, ale protože sami chcete. Zkuste nekopírovat, jít vlastní cestou. I když to většinou bude těžší způsob.

Spoustu věcí jsme si vyráběli sami, nebo nechali dělat na zakázku (teda bylo to spíš v mé režii – Kuba měl ve čtvrtek státnice a v sobotu se ženil, někteří lidé mě odrazovali, jiní podporovali, jde o to se nenechat oblbnout názorem ostatních. Máme rádi věci s minulostí, upřímností, čistotou… Nehrajeme si na zámecké pány, protože jimi nejsme.

Svatební fotografie: PSKS Photo / Svatební šaty: Attirant Studio Praha / Vizáž a vlasy nevěsty: Estilo Make Up&Hair Design / Květiny: Lucernička Flowers / Svatební prsteny: Ouda Diamonds / Svatbení oznámení: vlastní výroba – Fler: “Petite_” / Svatební dort: Bakeshop