Naše tiché zasnoubení proběhlo v tiché kavárně. Jarkovo heslo znělo: „HLAVNĚ NENÁPADNĚ!“ Pod stolem mi podal prstýnek, já se raději ujistila, zda je to ten onen opravdivý ZÁSNUBNÍ. A pak už Jarek krotil mou radost, aby nám náhodou kavárna netleskala.
Přípravy na svatbu probíhaly půl roku. Věděla jsem, že obřad, hostinu i ubytování chci na stejném místě. Mezi vinicemi, pod vinnými sklepy a ve vinařském ráji. A to se opravdu povedlo. Místo bylo dokonalé.
Svatbu jsem si naplánovala v růžovo – šedé barvě. Po vyslovení této kombinace, jsem od každého obdržela soucitný úsměv, způsobený nedostatkem fantazie. Druhý den po svatbě mě moc potěšilo, že veškeré doplňky, které jsem vytvořila, si hosté rozebrali a s nadšením vezli domů. Samotná svatba předčila mé usínající fantazie. Neuvěřitelné počasí. Neuvěřitelná zábava. Neuvěřitelný celý náš den.
ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ