Pokud máte rádi (ne)skutečné životní příběhy se šťastným koncem, věřte, že jste právě objevili jeden z nich.
Poprvé jsme se viděli již před dlouhými 28 lety. Ptáte se, jak je to možné? Vždyť nevěstě není víc jak 28. Tušíte správně, můj manžel mě zná od narození, svého času mě vozil v kočárku a dokonce mě učil jezdit i na kole, to mi bylo krásných 5 roků. Poté uběhlo dlouhých 21 let a osud tomu chtěl, že jsme se potkali znova. A z malé Terezky už vyrostla velká slečna. Jiskření, které mezi námi nastalo, vtipně ohodnotili naši svatební svědci jako ohňostroj, který nešlo zastavit. Oba jsme totálně změnili své dosavadní životy a po třech letech si řekli své šťastné „ANO“.
Snad vás v našem příběhu ani nepřekvapí, jakým způsobem mne můj milovaný manžílek požádal o ruku. Z původní 2 hodinové výletní cesty na motorce se stal výlet 8 hodinový, neb můj Petřík nepotřebuje mapu a všude trefí. Po úmorné cestě jsme se pouze náhodou stihli ubytovat v posledním volném hotelovém pokoji, slovní spojení „rezervace pokoje“ mému milovanému totiž nic neříká. Westernové městečko Šiklův mlýn, kam jsme toho dne dorazili, bylo ale natolik okouzlující, že jsem na všechny přešlapy dne zapomněla. Po vydatné večeři a divadelním představení následoval ohňostroj, v rámci kterého jsem nevěřícně hleděla na svého manžela, který klečel a v nastalém nervovém vypětí řekl památnou větu: „Vezmeš si mě za ženu? Teda za muže??? Já to spletl!!!!“ Tak takové žádosti o ruku by snad žádná nevěsta neodolala.
A protože jsme chtěli do společného života vykročit šťastně a pravou nohou, zvolili jsme pro nás nejlepší datum v kalendáři, a to pátek 13. 7. 2012. Takřka roční přípravy svatebního dne se vyplatili a my prožili svůj velký den přesně podle našich představ. Díky svatebnímu domu Nuance jsem oblékla své vysněné svatební šaty a Petrovi coby motorkáři oblek seděl jako ulitý. Velký dík patří všem zaměstnancům tohoto svatebnímu domu, měli s námi svatou trpělivost. Marek Odstrčil, talentovaný šperkař sídlící ve svatebním domě Nuance, který nám zhotovil dokonalé snubní prstýnky, přesně podle našich představ, i jemu děkujeme. Bez výborné organizátorky a květinářky v jedné osobě by naše svatba jistě neproběhla v takovém poklidu a pohodě – Martinu Ševčíkovou můžeme jen doporučit!
Nicméně základem spokojených svatebčanů a novomanželů jsou plná bříška. Rodinný penzion Alwin, nacházející se v Chlumci nad Cidlinou, kde probíhali veškeré ranní svatební přípravy a svatební hostina, byl tím nejlepším místem, jaké jsme si mohli pro náš velký den zvolit! Svíčková od pana Tyle – šéfkuchaře neměla chybu. Pan Ivo Rödl, majitel penzionu, může být na své zaměstnance patřičně hrdý. Motorkáři z klubu „Černých jezdců“ mého manžela bezpečně dovezli k oltáři. Díky jim! Na závěr patří náš velký dík našim oběma kadeřníkům Milanu Georgiovi a Nele Burdové ze studia NelaaMilan a samozřejmě naší báječné dvorní fotografce Juliáně Takšony. Juli ještě jednou díky!
Speciální dík patří mé nejlepší kamarádce – „sestře“ a svědkyni zároveň, Janě Rybkové, a to za podaný kapesník ve chvíli mého nečekaného svatebního slzavého údolí a za větu: „Bárto, ty se směješ? Jo ty pláčeš.“ A největší dík patří samozřejmě všem zúčastněným, ale i nezúčastněným, kteří nám tak svatbu nemohli zkazit.
Svatební fotografie: Juliána Takšony / Svatební šaty a oblek ženich: Svatební salon Nuance / Vizáž a účes nevěsty: Milan a Nela / Prstýnky: Marek Odstrčil / Květiny: Martina Ševčíková / Svatební hostina: Penzion Alwin
dt
17 března
Dobrý den, plánujeme svatbu a uvažujeme o stejném místě jak Vy. mohla byste mi prosím na email dtluchor@gmail.com poslat reference? velice děkuji